Historie zříceniny hradu Hazmburku
Kamenný hrad původně zvaný Klapý postavil kolem roku 1300 Hynek z Lichtenburka z rodu Ronoviců. Ze zvoleného místa sopečného vrchu ovládal široké okolí. V roce 1314 jej postoupil králi Janu Lucemburskému, který hrad již roku 1335 prodal jednomu ze svých největších věřitelů, Zbyňku Zajíci z Valdeka. Ten Klapý celý přestavěl a rozšířil, přenesl sem rodové sídlo a přejmenoval jej na Hazmburk. Vilém Zajíc na počátku 15. století žil na hradě jako loupeživý rytíř. Za husitskému hnutí byl Hazmburk pevnou oporou přívrženců krále Zikmunda a za bojů byl poškozen. Zajícové později hrad opustili a v roce 1558 prodali. Již roku 1586 se o něm píše jako o pustém. Teprve v 19. století zájem o romantickou zříceninu podnítil některé úpravy v roce 1888, další pak proběhly v letech 1824 a 1938. Má protáhlý tvar od západu k východu v délce asi 170 m a šířce přes 30 m. Předhradí na východní straně ovládala válcová věž, postavená z místního temného čediče, a proto zvaná Černá. Je vysoká 25 m, v průměru 9 m a sílu zdí 2m. Nahoře ukončoval věž dřevěný ochoz na kamenných krákorcích. Z předhradí se stoupá k obytné části hradu, stojící za příkopem na nejvyšším místě západní části skalnatého hřebenu... Zde jsou zříceniny tří budov, z nichž protáhlá stavba měla funkci hlavního hradního paláce. Při váchodní straně je hluboká studna s nálevkovitým hrdlem. Hornímu hradu vévodí Bílá věž, nahoře ukončena cimbuřím. Věž je z lomového zdiva, pískovce, zvaná proto Bílá, pravděpodobně byla obytná. Prostranství kolem věže obklopují části hradební zdi v podobě obdélníka se zaoblenými rohy. Hrad ještě chránil parkán, uzavřený zdí a dlouhou a úzkou smyčkou hradby. Na jižním svahu hřebene pod hradem bylo založeno městečko s kostelíkem, obehnané kamennou zdí. Zaniklo snad za husitských válek. Na západní straně hradního vrchu mohutné čedičové sloupy. Vrch je botanicko-geologickou rezervací (41 ha) s chráněnou teplomilnou květenou čedičových skal. Daleký rozhled na CHKO České středohoří.